Jaké typy zubů jsou nejodolnější proti zubnímu kazu? Nejpevnější zuby a proč

Zubní káze není náhoda. Není to jen otázka toho, kolik cukru sníte, ale i toho, jaké zuby máte. Některé zuby jsou přirozeně odolnější, jiné se káze dostanou jako první. Pokud víte, které zuby jsou nejvíce ohrožené a proč, můžete se na ně lépe zaměřit a předcházet problémům ještě předtím, než začnou bolet.

Proč nejsou všechny zuby stejné?

Není pravda, že všechny zuby jsou stejně odolné proti kázi. Každý typ zubu má jiný tvar, jinou tloušťku skloviny a jiné místo v ústech. To vše ovlivňuje, jak snadno se na něm vytvoří plak a jak těžko se ho dá vyčistit. Sklovina - ten nejtvrdší materiál v lidském těle - je u různých zubů různě silná. U některých zubů je tenká, jinde je silnější a lépe chrání zubní denty.

Největší rozdíly vidíte mezi řezáky, kličkami a moláry. Řezáky jsou ploché a hladké, moláry mají hluboké brázdy a hrbolky. Tyto brázdy jsou ideální místo pro bakterie. Tam se zadržuje jídlo, zůstává plak a kyselina, která rozkládá sklovinu. Proto je káze u molárů běžnější než u řezáků.

Moláry - nejvíce ohrožené zuby

Moláry, zvláště první a druhé moláry, jsou nejčastějším cílem zubního kazu. Proč? Mají hluboké a složité povrchy. Tyto brázdy - kterým říkáme fosa - jsou vytvořeny při růstu zubu. U dětí se často objevují ještě předtím, než zuby vyrůstou úplně. Bakterie se tam usazují jako na zámečku. Čistění zubní kartáčkem nestačí. Části brázd jsou tak úzké, že ani nit nevstoupí.

Ve věku 6-12 let, kdy vyrůstají první a druhé trvalé moláry, je káze nejčastější příčinou ztráty zubů u dětí. Studie z Ústavu zdravotnických výzkumů v Praze ukazují, že 78 % dětí ve věku 10 let má alespoň jeden molár s kází nebo s jejími prvními příznaky. To je více než u jakéhokoli jiného typu zubu.

Nejhorší je, že káze u molárů často probíhá bez bolesti. Dokud se nešíří do denty, nebojíte se. A pak je už pozdě. Proto je preventivní zpevňování brázd - tzv. sealanty - tak důležité. Jsou to tenké plastové vrstvy, které se nanášejí na moláry a zablokují bakteriím přístup. Zabraňují kázi u 80 % případů v prvních pěti letech.

Řezáky - méně ohrožené, ale ne zcela bezpečné

Řezáky mají hladký povrch. To je jejich výhoda. Plak se na nich snadněji odstraňuje, kyselina se nezadržuje. Proto je káze na řezácích vzácnější. Ale to neznamená, že jsou nezranitelné.

Nejčastější místo káze na řezácích je u hranice dásně - tam, kde zub končí a začíná dásen. Tam se často hromadí plak, pokud nečistíte zuby správně. Děti a dospívající, kteří čistí zuby jen dopředu a neobíhají je, často mají kázi právě na spodních řezácích. To je důvod, proč je důležité čistit všechny povrchy, nejen ty viditelné.

U dospělých se káze na řezácích objevuje často kvůli odhalení kořenů - kdy dásně ustupují. Kořen nemá sklovinu, má jen cement, který je mnohem měkčí. Když se kořen vystaví, je náchylný k rychlému rozkladu. To je běžné u lidí s parodontózou nebo těch, kteří si zuby čistí příliš agresivně.

Kličky - střední odolnost, ale velká rizika

Kličky jsou mezi řezáky a moláry. Mají jednu hlavní brázdu na vrcholu, ale nejsou tak složité jako moláry. Proto jsou odolnější než moláry, ale méně než řezáky.

Problém s kličkami je jiný. Jsou dlouhé a štíhlé. Pokud máte špatnou ústní hygenu, může se káze rozšířit rychle podél jejich povrchu. Navíc jsou často blízko u dásně - což zvyšuje riziko, pokud máte zánět dásní.

U dětí se káze na kličkách objevuje, když se první trvalé kličky začnou vyrůstat. V tom období je sklovina ještě nezralá. Je tenčí a méně mineralizovaná. To znamená, že je snadněji napadnutelná kyselinou. Proto je důležité začít s preventivní péčí už v okamžiku, kdy vyrůstají.

Co dělá zuby odolnější?

Odolnost zubů nezávisí jen na jejich typu. Je to kombinace několika věcí:

• Sklovina - čím je silnější a více mineralizovaná, tím lépe odolá. Vývoj skloviny začíná ještě před narozením. Pokud máte v dětství dostatek vápníku, fosforu a vitamínu D, budou vaše zuby odolnější.
• Fluor - fluorid pomáhá sklovině se „zotavit“ po kyselém útoku. Voda, zubní pasta a fluoridové výplně pomáhají zubům zůstat silnější. V Česku je voda většinou přirozeně fluorovaná, ale pokud používáte filtry nebo balenou vodu, můžete fluor chybět.
• Služby dásně - pokud dásně ustupují, zubní kořeny jsou vystaveny. Tyto části nemají sklovinu a rozpadají se rychleji.
• Časté jídlo a pití - každýkrát, kdy sníte nebo pijete něco sladkého nebo kyselého, vaše zuby vystoupí na kyselý útok. Častější příjmy = častější útoky. Dva krát denně je mnohem lépe než pětkrát.

Které zuby jsou nejodolnější?

Nejodolnější zuby proti kázi jsou řezáky. Mají hladký povrch, snadno se čistí a jejich sklovina je často nejtlustší. Pokud máte dobré ústní hygieny a nejíte stále sladkosti, vaše řezáky vám mohou sloužit celý život bez káze.

Nejméně odolné jsou moláry, zejména ty s hlubokými brázdami. Ty potřebují zvláštní péči - sealanty, častější kontroly a důkladnější čištění. Nezapomeňte, že i když jsou moláry nejvíce ohrožené, nejsou nevyhnutelně ztracené. S pravidelnou péčí mohou zůstat zdravé i v 70 letech.

Největší chyba je myslet, že „když nebojí, není problém“. Káze na molárech může být bezbolestná až do chvíle, kdy se dostane do nervu. Pak už je potřeba kořenová léčba nebo vytáhnutí. To se dá předcházet.

Co dělat, abyste chránili nejohroženější zuby?

Největší vliv máte na to, co děláte každý den:

1. Čistěte zuby dvakrát denně - ráno a večer. Používejte zubní kartáček s jemnými štětinami a fluoridovou pastou.
2. Čistěte mezery - nit nebo mezizubní kartáček. Zvláště důležité u molárů a kliček.
3. Navštěvujte stomatologa každých 6 měsíců - ne jen když bolestí. Kontrola zahrnuje i rentgen, který ukáže kázi u molárů ještě předtím, než se projeví.
4. Požádejte o sealanty - pokud máte děti, nechte je na molárech nanesené. To je levná a bezbolestná prevence.
5. Omezujte sladkosti a kyselé nápoje - nejvíc škodí, když je piješ pomalu celý den. Voda nebo čaj bez cukru jsou lepší volbou.

Nezapomeňte: káze není genetická loterie. I když máte méně odolné zuby, můžete je chránit. Stačí vědět, na co se zaměřit.